Jejich osudem se stala Velká válka. Padlí a zemřelí vojáci ze Slánska. Pavel BARTONÍČEK

Jejich osudem se stala Velká válka. Padlí a zemřelí vojáci ze Slánska

To je název obsáhlé knihy, vydané spolkem Wotrubia jako výsledek téměř dvacetiletého bádání. Autorem je Pavel Bartoníček.

Kniha má rozsah1168 stran. Obsahuje informace o 1801 obětech válečného konfliktu (resp. 1798 obětech, protože tři další muži zemřeli až později po válce) z širšího regionu Slánska, Perucka a částečně i Kladenska a Rakovnicka, z nichž 141 mužům je věnován samostatný medailonek. A seznamy jmen, vztahující se ke 104 jednotlivým obcím (resp. 113 obcím, když započteme Amálii, Brejl, Budeničky, Čanovice, Humny, Lidice u Otrub, Mozolín, Novou Studnici a Týnec, které nejsou uvedeny samostatně).

Základem zkoumaného regionu je území bývalého soudního okresu Slaný, rozšířené o další obce, které projevily ochotu zajímat se podrobněji o své zemřelé vojáky. Výsledná mapa celého území, obsažená v knize, ukazuje obce Slánska a Perucka, ležící v současnosti na území dvou krajů (Středočeský a Ústecký) a tří okresů (Kladno, Louny, Rakovník). Území je ohraničeno od severu obcemi Pátek a Radonice (součásti městyse Peruc), na západě to jsou Žerotín, Bílichov, Čelechovice a Ruda, nejjižnější Tuchlovice, Srby a Libušín, nejvíce na východě jsou Koleč, Ješín a Hospozín.

Kniha obsahuje mnoho zajímavých osudů, bohužel všechny končí tragicky. Ať se jedná o vojáky monarchie, či legionáře v Rusku, jejichž hroby byly rozesety podél celé trasy jejich tehdejší anabáze. Velké množství vojáků zemřelo či se stalo nezvěstnými v Albánii, jeden zajatec zemřel ve Finsku (na hranicích se Švédskem), další byl pohřben na britském hřbitově u Soluně v Řecku, jeden z legionářů je pohřben v čínském Charbinu. A samozřejmě řada mužů je na hřbitovech zajateckých táborů v bývalé Střední Asii, patřící tehdy carskému Rusku.

Kniha je poměrně obsáhlá a rozdělená do tří částí. První tvoří abecedně řazený seznam obcí s fotografiemi příslušného památníku či pamětní desky a podrobným soupisem všech vojáků k ní náležících. Druhá část obsahuje medailonky vybraných vojáků, jejichž osudem se stala Velká válka. V abecedním seznamu zemřelých či nezvěstných mužů nejsou činěny rozdíly mezi vojáky monarchie a legionáři (kteří byli původně rovněž příslušníky c. a k. armády), protože smrt mezi nimi rozdílu také nečinila. Závěr pak patří abecednímu seznamu jmen všech mužů, které kniha obsahuje, s obcemi u kterých se o jejich osudu lze dočíst. Ne každý bude mít zájem knihu okamžitě číst stránku po stránce a budou ho zajímat nejprve třeba jen příjmení, vyskytující se mezi jeho příbuznými. A také je zde velká část mužů, kteří se narodili, nebo žili mimo region a tak kniha bude zajímavá i pro čtenáře z oblasti širší, než je pouze region daný konkrétními obcemi.

Součástí knihy jsou nejen fotografie památníků a pamětních desek, ale i některých hrobů či kenotafů, kopie fotografií a vybraných materiálů získaných z vojenského či rodinných archivů. Šeď smrti a monotónní seznam jejích obětí doplňují také fotografie Jindřich Byšického (1889–1949), nadporučíka c. a k. armády a stavitele žijícího ve Velvarech (díky ochotě jeho vnuka Michala Rybáka) a umělecká díla českých autorů ze sbírek Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné hoře, věnovaná válečnému prožitku a za války 1914–1918 též vzniklá. Autory jsou Jan Autengruber (1887–1920), Karel Boháček (1886–1928), Otto Gutfreund (1889–1927), Miloslav Holý (1897–1974), Jaroslav Jareš (1886–1967), Pravoslav Kotík (1889–1970), Arno Naumann (1887–1959), Ladislav Šaloun (1870–1946), Lev Šimák (1896–1989), Václav Špála (1885–1946) a Karel Štika (1898–1975 ).